Je velmi pravděpodobné, že v dřívějších dobách tím rčením naše maminky a babičky myslely malinko něco jiného, ale v podstatě se to dá dobře přirovnat k naší současné situaci. Vykročit pravou, tím bylo myšleno, úspěšné zvládnutí úkolu, který nás v tu danou chvíli čekal.
Velmi podobně jsme na tom právě teď my všichni, neboť opět za pár týdnů budeme znovu rozhodovat o tom, kterým směrem se vydáme.
Ve skrytu duše pevně věřím, že tentokrát už opravdu vezmou lidičky ve větší míře rozum do hrsti a zvolí směr, který nám nabízí lepší perspektivy a efektivnější řešení současné složité situace. Takže všem, kdo chtějí, aby se budoucnost posouvala tím správnějším směrem, doporučuji "modrou a pravou".
Neříkám, že to je cesta snadná, ale rozhodně má blíže k lepšímu cíli a předpokládám, že většina z nás se chce mít v budoucnu lépe, nikoliv hůře než nyní.
Vím, že současná životní situace není pro spoustu lidí úplně jednoduchá a to nejen vždy jen jejich vlastní vinnou. I když obecně lze říct, že skoro všichni máme možnost ovlivňovat svoji budoucnost a je to lepší než čekat na to, že to za nás udělají druzí. Nemohou pouze ti, kteří neměli tolik štěstí a narodili se s nějakým mentálním postižením. Tito lidé svojí budoucnost sami příliš ovlivnit nemůžou, ale my ostatní, pokud chceme, můžeme!!!
Spoustu těch negativních věcí co život přináší má kořeny v naší ještě ne tolik vzdálené minulosti. Kde platilo snaž se, nesnaž se, stejně je to takřka jedno. A v podstatě jakákoliv iniciativa lidí, pro cokoliv jiného, kromě podpory jedné jisté strany nebyla vítána a ba ani žádoucí.
Prosím proto všechny z Vás, kdo ještě pořád z nějakého důvodu uvažujete o oranžové cestě, abyste se ještě jednou objektivně zamysleli co Vás k tomu vede.
Vím, že někdy na pohled ta oranžová barva, má k růžové blíže, ale skutečně věříte tomu, že Vám někdo umete bez Vašeho přičinění růžovou cestičku do ráje?
Máte stále ještě pochybnosti o tom jestli vykročit pravou nebo ne? Tak zkuste uvést jeden rozumný důvod proč jinak, než pravou...
Těším se na Vaše názory a zajímají mě!
čtvrtek 6. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
